[ Pobierz całość w formacie PDF ]

masti�k�rstv�. V cel�m airok�m dalek�m kraji podepisovali
petice ve prosp�ch ob~alovan�ho, jemu~ dostalo se kone�n�
jek�hosi ��adn�ho patentu, ~e sm� ranhojictv� provozovati, ale
bezplatn�.
Tito Hrbovat� jako by byli z jedn� rodiny s �ernohorsk�mi
empiriky Ili�kovi�i, kte�� za posledn� v�lky ran�n� s �sp�chem
hojili.
Pop�au, jak bydl�me v cel�ch obc�ch i v jednotliv�ch stave-
n�ch. Typ vesnic je u n�s dvoj�. K prv�mu, panuj�c�mu, pat�� ty,
jich~ jmena maj� koncovku -ice; k druh�mu pak ty, kter� jsou
pojmenov�ny jinak.
M�stn� jmena na -ice jsou p�vodu patronymick�ho a dosud
na t�ch vsech pozorovati lze, ~e vznikly ze z�druh. Jmenuje-
me je z�dru~n�mi obcemi.
J�dro z�dru~n� obce tvo�� n�kolik m�lo cel�ch sedl�k�, tj.
celol�n�k�. N�kte�� maj� za naa� doby o n�co v�c, jin� o n�co
m�� p�dy ne~ l�n, ale je patrno, ~e p�vodn� statky jejich byly
stejn�. Z�dru~n� obec le~� uprost�ed obecn�ch pozemk�.
Za ka~dou ~ivnost� tahne se pruh pozemk� za��i ~ivnosti. Nej-
bli~a� ��st naz�v� se  za humny , za n� je  zahumenice . Tento
pruh pozemk� je pokladem ~ivnosti. Krom� toho jsou
ke ka~d� ~ivnosti p�im��eny mena� kusy pozemk� na vaech
stran�ch obvodu obce. T�m zp�sobem db�no toho, aby ka~-
d� ~ivnosti p�im��en byl nejen stejn� d�l pozemk� nejlepa�ch
a nejbli~a�ch, n�br~ i nejhora�ch a nejvzd�len�ja�ch v tomt�~
po�ad�, jak spolu soused� soused� v sam� obci. Krom� toho
z�stala ��st pozemk� nerozd�lena, aby slou~ila vaem ��ast-
n�k�m obce ke spole�n�mu u~�v�n�. Jsou to  draha (pastvia-
t�) a  obciny .
Z�dru~n� obce jsou zalo~eny tak, ~e cel� ~ivnosti jsou kol-
dokola n�vsi seskupeny t�m zp�sobem, aby ka~d� byla sv�m
dom�c�m ~ivotem co mo~n� odd�lena od druh�ch, jinak ale
aby cel� obec tvo�ila okrouhl� a jednotn� celek.
Nete�e-li n�vs� pot��ek, je tam rybn�k a p�i n�m o samot�
obecn� kov�rna. Patrn�m ��elem tohoto odd�lov�n� budov je,
aby byl lokalizov�n bo~� ohe�, kdyby n�kde vypukl. Odd�len�
budov jednotliv�ch ~ivnost�, jak dosud snadno vid�ti lze, b�-
valo d��v �pln�. Ano i p�i ka~d� jednotliv� ~ivnosti bylo hled�-
no k tomu, aby m�la n�kolik odd�len�ch budov, tak aby vaichni
a vaechno nebylo pod jednou st�echou.
Ka~d� selsk� dv�r je pr�v� tak, jako dosud spat�ujeme
u srbsk�ch z�druh, obehn�n koldokola hradbou. V Srbsku je
to plot, u n�s ze�. Ze� je z bok� spole�n� se sousedy. Zp�edu,
z n�vsi, vedou do ka~d�ho dvora velk� vrata pro vozy a vedle
nich dv�rka pro lidi. Stejn� dva v�chody vedou na stran� zad-
n� za humna. D��v uprost�ed ze vaech stran obehnan�ho dvo-
ra st�valy budovy. Nejv�ta� a nejdela� byla ta, kter� byla ur�e-
na ke spole�n�mu bydlen� lidem a dobytku hov�z�mu
i konsk�mu. Mnoh�m n�meck�m spisovatel�m zd�lo se to
spole�n� bydlen� n���m barbarsk�m a tak primitivn�m, jako
by bylo zneuct�n� lidsk� d�stojnosti a ur�~kou cel� lidsk�
spole�nosti. Slovany p�i t� p��le~itosti l��ili jako n�rod t�lesn�
ne�ist�, ~e bydl� spole�n� se zv��aty, a duaevn� n�zk�, ~e ta-
kovou spole�nost uzn�vaj� za p�im��enou sob�. U n�s, jak
�e�eno, bylo mezi �lov�kem a mezi dom�c�m zv��etem pou-
ze spole�enstv� st�echy. Na jednom konci nejv�ta� hospod�r-
sk� budovy byl p��bytek hospod���v, sest�vaj�c� ze sednice
a jedn� nebo v�ce pobo�n�ch m�stnost�, je~ m�ly jmena: ko-
mora, p��st�nek, sedni�ka, v�stupek. Do p��bytku hospod�-
�ova vch�zelo se ze dvora zvl�atn�mi dve�mi, kter�mi
se vstupovalo nejprve do mal� m�stnosti, ji~ jinde v �ech�ch
naz�vaj�  s�� ,  s�nce , u n�s pak  d�m . Z domu byly troj� dv�-
�e: do sednice, do  �ern� kuchyn� a naproti sednici
do chl�va, za n�m bezprost�edn� byla st�j �i maatal. Chl�v je
pro hov�z�, st�j pro konsk� dobytek.
Tak� u Srb�, kde z�dru~n� ~ivot dosud je siln�, nejen cel�
selsk� d�m naz�v� se  ku�� , tj. domem, n�br~ i ta s�� v n�m,
do kter� se nejprve vkro��. Tato  ku�a jest u Srb� nejprostor-
n�ja� s�� domu, u n�s  d�m zakrn�l, je nejmena� a slou~� hlav-
n� k odkl�d�n� obuvi a jin�ch v�c�, kter� se nevn�aej�
do obydl�. V  dom� b�v� tak� d~ber na vodu nebo kamenn�
atoudev,  kamenka .
Po dvo�e bez ust�len�ch pravidel a jen podle ��elnosti byly
um�st�ny: sklep (such�), loch (sklep podzemn� na ml�ko
a brambory), kolny. Jen stodola je na m�st� ust�len�m:
na zadn�, humenn� stran� dvora, o samot�, vra~ena
do ohradn� zdi. Kolem stodoly jsou ovocn� zahrady.
Stromy jsou v�te�n�mi chranidly, aby se ohe� neroza��il; ��el
zjevn�. Na dvo�e nebo t�sn� za n�m je rybn��ek. Prv� je v�-
hradn� pro hav�e. Druh� b�val na ryby. Rybnik�rstv� je dosud
po cel�ch ji~n�ch �ech�ch velmi roza��eno. Rybn�ky p�i sel-
sk�ch staven�ch jsou zn�mkou, ~e v minul�ch stolet�ch chov
ryb byl odv�tv�m selsk�ho hospod�rstv� na �esk�m jihu.
Nejstara� podoba naaeho selsk�ho hospod�rstv� je dosud
z�eteln�. Prodlen�m dlouh�ch v�k� staly se na n� n�kter� zm�-
ny, ale p�vodn� podoba jeat� skoro vaude je zachov�na.
V don� nejd�vn�ja� cel� rodina spole�n�m jm�n�m spole�n�
vl�dla. Pozd�ji se za�ali d�lit a odd�lovat. Nejstara� syn do-
stal ~ivnost a s n� v�ta� ��st z�dru~n�ch pozemk�. Mena� ��st
dostal mlada� syn. Pro n�j vystav�li zvl�atn� budovu,  chalu-
pu , a to bu� v rohu ohradn� zdi, s n�~ dv� jej� st�ny splynuly,
anebo vn� n� a t�sn� vedle n�. Tak vznikly chalupy a chalupn�ci,
odtud �evnivost a nep��ze� mezi chalupn�ky a sedl�ky, je~
se stala tradic� a p��slov�m. %7ńe chalupy vznikly t�mto a ne ji-
n�m zp�sobem, je dok�z�no t�m, ~e nemaj� zvl�atn�ho jmena,
n�br~ naz�vaj� se dosud chalupami kmenov� ~ivnosti, a�
majitel� chalupy i ~ivnosti t�eba d�vno se vyst��dali. Na ~ivnosti
nap��klad ��kaj�  u Bakul� , a� u~ Bakuluv� j� nevl�dnou a p�eala
d�di�n� po p�eslici, dejme tomu, na Peka�e. Vedle stoj� do-
sud  Bakulouc chalupa , ale ani ona nen� u~ v dr~en� Bakul�,
n�br~, dejme tomu, Karl��k�. T�m nastalo �pln� odloupnut�
chalupy od matersk�ho statku a n�zev jeho chalupy p�eael
na chatu v�m�nk�rskou. Polo~en� chalup a polnost� jejich vedle
statk�v a polnost� jejich nepochybn� sv�d�� u p�vodu cha-
lup. P�i ka~d�m statku je chalupa jako d�t� vedle otce. Cha-
lupami postoupily obydlen� budovy �elem nebo bokem
k sam� n�vsi. Sedl�k�m znen�hla po�alo se zd�ti, ~e cha- [ Pobierz całość w formacie PDF ]

  • zanotowane.pl
  • doc.pisz.pl
  • pdf.pisz.pl
  • antman.opx.pl
  • img
    \